Při zapnutí televize, kde v obraze bliká živý přenos fotbalu a při otevření časopisu, kde je vyfotografován doktor při transplantaci určitého orgánu, se mi chce stále více brečet.
Bohužel, ať chceme nebo ne, je to tak. Je to osud, který takto (ne)má být. Už po několik let nás to pronásleduje a ostatní baví. Je to tak, že lidé, kteří dennodenně zachraňují životy, bojují o zdraví druhých a snaží se pomoci těm, kteří by pro ně nehnuli ani brvou dostávají minimum toho, co by měli a ti, kteří si občas čutnou do míče a nedejbože se trefí do brány a nebo ti, kteří jen sedí na židli a čumí do novin, tak mají toho tolik, co si nezaslouží..Pro to , co mají neudělali nic..Občas vystavili svá polonahá těla jako reklamu pro značku, která jim za to dala úplatek. Občas řekli jednu větu do reklamy o rakovině a dostali za to bůhvíco, ale sami pro to neudělali nic..Ano , štve mě to , že tihle sráči maj všechno..a nic. A poslanci ? Sedí na židli, občas zvednou ruku a jinak čumí do novin..A ejhle..80 tisíc ! No nedělej to..
Žádné komentáře:
Okomentovat